|
|
Využití obvodových prvků s fraktální dynamikou v analogových posouvačích fáze
Zedka, Radim ; Šotner, Roman (oponent) ; Petržela, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá matematickým popisem, metodami návrhu a využitím fraktálních pasivních RC struktur - dvojpólů - v určité kmitočtové oblasti. Jsou zde uvedeny dvě metody pro návrh těchto struktur a jedna z nich je využita pro návrh a konstrukci tří fraktálních dvojpólů. Ty jsou podrobně změřeny a zhodnoceny. Jsou zde teoreticky rozebrány analogové posouvače fáze využívající tento fraktální prvek a následně jsou prakticky realizovány a změřeny. Závěrem se práce stručně věnuje metodě návrhu fraktálních dvojbranů pomocí obecných bikvadraturních filtrů.
|
|
|
Automatizované měření charakteristik dvojbranů v DC, AC a časové oblasti
Káňa, Vojtěch ; Hruboš, Zdeněk (oponent) ; Šotner, Roman (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o automatizovaném měření dvojbranů ve frekvenční, časové a stejnosměrné oblasti. Postupně je zde rozvedeno několik teoretických základů, zabývající se touto problematikou. Zejména různé typy sběrnic, dostupné programy a obecná teorie dvojbranů. Dále je popsán způsob řešení a realizace měřicího přípravku pro komunikaci mezi přístroji a DUT. V závěru práce jsou zpracovány dosažené výsledky a zhodnocení měření.
|
|
|
Změna napětí na nn svorkách distribučního transformátoru vn/nn při změně jeho zatížení
Jandora, Jiří ; Bátora, Branislav (oponent) ; Blažek, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce má za cíl řešit využití distribučních transformátorů, jejich zařazení do elektrické sítě, vlastnosti, princip a způsoby jejich regulace na vzniklou změnu zatížení. V úvodní části se budeme hlavně věnovat teoretickým úvahám o principu těchto transformátorů. Jejich konstrukci shrneme jen zkrátka, protože to není hlavní cíl této práce, ale na druhou stranu předpokládám, že čtenář této práce nemusí být až tak zainteresován v problematice tohoto bloku elektrické sítě a měl by být schopen zhruba porozumět principu transformátorů. Dále nastíníme způsoby regulace transformátorů. Důležitou věc, kterou by si měl čtenář odnést z teoretické části je náhrada transformátoru dvojbranem, tedy náhradním schématem. Dvojbran je nahrazení vlastností zapojení jednoduchými elektrickými prvky, se kterými už dokážeme dál bez problémů pracovat. K jejich řešení budeme používat princip Blondelových konstant pro naše zvolené náhradní schéma. Tyto konstanty umožňují jednodušší pracovaní se základními veličinami obvodu jako je proud, napětí a výkon. Druhá část práce je věnována řešení příkladu s použitím distribučních transformátorů. Zadání příkladu je dáno v této následující podobě. Máme průmyslový závod, který má tři transformátory, každý se jmenovitým výkonem a jmenovitým převodem. Závod je napájen z trojfázového vedení VN se jmenovitým napětím a se zadanými parametry z rozvodny, kde se udržuje konstantní napětí. Máme určit, jak se bude měnit napětí na svorkách nízkého napětí u transformátorů při změnách výkonu od chodu naprázdno do jmenovitého zatížení transformátorů. Účiník se předpokládá konstantní. V teoretické části jsem již nastínil, jak bychom měli postupovat při řešení tohoto příkladu. Výsledky jsem se snažil shrnout do jednoduché tabulky a doplnil ji grafy, které vystižně popisují výsledek našeho hledání.
|
|
|
Posouzení možnosti připojení nového zdroje z hlediska napěťových poměrů
Němec, Jan ; Topolánek, David (oponent) ; Toman, Petr (vedoucí práce)
Připojení nových zdrojů elektrické energie do sítě je důležité pro stávající síť z důvodu její zatížitelnosti a dimenzování. Je třeba zhodnotit, zda možnost připojení nového zdroje do sítě je reálná a neohrožující plynulý chod distribuční soustavy. Tato práce má ukázat jaké podmínky je potřeba splnit pro připojení zdroje do distribuční sítě. A to hlavně z hlediska napěťových poměrů, dále se musí uvažovat působení harmonických proudů a ovlivnění signálu HDO. Na pozadí posuzování připojení zdroje jsou administrativní náležitostí, které tvoří základ úspěšného připojení. Na základě žádosti o připojení, která spadá pod administrativní záležitosti, se většinou nechá vypracovat studie připojitelnosti. Tato studie obsahuje konkrétní výpočty a posouzení jednotlivých faktorů pro připojení nového zdroje. Dále se zabývá připojením větrných elektráren, protože větrné elektrárny jsou velmi specifické zdroje pro připojení do distribuční sítě. Kladou se na ně větší nároky a provádí se přísnější posouzení na připojení zdroje. Poněvadž mají velmi nestálý diagram zatížení během časové jednotky (den, týden, měsíc). Což způsobuje vyšší namáhání distribuční sítě a nutnost mít rezervu elektrické energie pro případ výpadku větrné elektrárny vlivem bezvětří. Nakonec je uvedena praktická ukázka posouzení možnosti připojení. Jako tato ukázka bylo zvoleno posouzení parku větrných elektráren do sítě 110kV s instalovaným výkonem 32MVA z hlediska napěťových poměrů. Postup řešení je dán nahrazením částí vedení dané sítě Pí-články a výpočtem ustáleného chodu uzlové sítě pomocí Gauss-Seidel iterační metody. Následuje vyhodnocení změny napětí před a po připojení zdroje v místě připojení, která nesmí být vyšší než 2%. V této ukázce je tato podmínka splněna a z hlediska napěťových poměrů nebrání nic připojení zdroje do sítě.
|
|
|
Automatizované měření charakteristik dvojbranů v DC, AC a časové oblasti
Káňa, Vojtěch ; Hruboš, Zdeněk (oponent) ; Šotner, Roman (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o automatizovaném měření dvojbranů ve frekvenční, časové a stejnosměrné oblasti. Postupně je zde rozvedeno několik teoretických základů, zabývající se touto problematikou. Zejména různé typy sběrnic, dostupné programy a obecná teorie dvojbranů. Dále je popsán způsob řešení a realizace měřicího přípravku pro komunikaci mezi přístroji a DUT. V závěru práce jsou zpracovány dosažené výsledky a zhodnocení měření.
|
|
|
Využití obvodových prvků s fraktální dynamikou v analogových posouvačích fáze
Zedka, Radim ; Šotner, Roman (oponent) ; Petržela, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá matematickým popisem, metodami návrhu a využitím fraktálních pasivních RC struktur - dvojpólů - v určité kmitočtové oblasti. Jsou zde uvedeny dvě metody pro návrh těchto struktur a jedna z nich je využita pro návrh a konstrukci tří fraktálních dvojpólů. Ty jsou podrobně změřeny a zhodnoceny. Jsou zde teoreticky rozebrány analogové posouvače fáze využívající tento fraktální prvek a následně jsou prakticky realizovány a změřeny. Závěrem se práce stručně věnuje metodě návrhu fraktálních dvojbranů pomocí obecných bikvadraturních filtrů.
|
|
|
Posouzení možnosti připojení nového zdroje z hlediska napěťových poměrů
Němec, Jan ; Topolánek, David (oponent) ; Toman, Petr (vedoucí práce)
Připojení nových zdrojů elektrické energie do sítě je důležité pro stávající síť z důvodu její zatížitelnosti a dimenzování. Je třeba zhodnotit, zda možnost připojení nového zdroje do sítě je reálná a neohrožující plynulý chod distribuční soustavy. Tato práce má ukázat jaké podmínky je potřeba splnit pro připojení zdroje do distribuční sítě. A to hlavně z hlediska napěťových poměrů, dále se musí uvažovat působení harmonických proudů a ovlivnění signálu HDO. Na pozadí posuzování připojení zdroje jsou administrativní náležitostí, které tvoří základ úspěšného připojení. Na základě žádosti o připojení, která spadá pod administrativní záležitosti, se většinou nechá vypracovat studie připojitelnosti. Tato studie obsahuje konkrétní výpočty a posouzení jednotlivých faktorů pro připojení nového zdroje. Dále se zabývá připojením větrných elektráren, protože větrné elektrárny jsou velmi specifické zdroje pro připojení do distribuční sítě. Kladou se na ně větší nároky a provádí se přísnější posouzení na připojení zdroje. Poněvadž mají velmi nestálý diagram zatížení během časové jednotky (den, týden, měsíc). Což způsobuje vyšší namáhání distribuční sítě a nutnost mít rezervu elektrické energie pro případ výpadku větrné elektrárny vlivem bezvětří. Nakonec je uvedena praktická ukázka posouzení možnosti připojení. Jako tato ukázka bylo zvoleno posouzení parku větrných elektráren do sítě 110kV s instalovaným výkonem 32MVA z hlediska napěťových poměrů. Postup řešení je dán nahrazením částí vedení dané sítě Pí-články a výpočtem ustáleného chodu uzlové sítě pomocí Gauss-Seidel iterační metody. Následuje vyhodnocení změny napětí před a po připojení zdroje v místě připojení, která nesmí být vyšší než 2%. V této ukázce je tato podmínka splněna a z hlediska napěťových poměrů nebrání nic připojení zdroje do sítě.
|
|
|
Změna napětí na nn svorkách distribučního transformátoru vn/nn při změně jeho zatížení
Jandora, Jiří ; Bátora, Branislav (oponent) ; Blažek, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce má za cíl řešit využití distribučních transformátorů, jejich zařazení do elektrické sítě, vlastnosti, princip a způsoby jejich regulace na vzniklou změnu zatížení. V úvodní části se budeme hlavně věnovat teoretickým úvahám o principu těchto transformátorů. Jejich konstrukci shrneme jen zkrátka, protože to není hlavní cíl této práce, ale na druhou stranu předpokládám, že čtenář této práce nemusí být až tak zainteresován v problematice tohoto bloku elektrické sítě a měl by být schopen zhruba porozumět principu transformátorů. Dále nastíníme způsoby regulace transformátorů. Důležitou věc, kterou by si měl čtenář odnést z teoretické části je náhrada transformátoru dvojbranem, tedy náhradním schématem. Dvojbran je nahrazení vlastností zapojení jednoduchými elektrickými prvky, se kterými už dokážeme dál bez problémů pracovat. K jejich řešení budeme používat princip Blondelových konstant pro naše zvolené náhradní schéma. Tyto konstanty umožňují jednodušší pracovaní se základními veličinami obvodu jako je proud, napětí a výkon. Druhá část práce je věnována řešení příkladu s použitím distribučních transformátorů. Zadání příkladu je dáno v této následující podobě. Máme průmyslový závod, který má tři transformátory, každý se jmenovitým výkonem a jmenovitým převodem. Závod je napájen z trojfázového vedení VN se jmenovitým napětím a se zadanými parametry z rozvodny, kde se udržuje konstantní napětí. Máme určit, jak se bude měnit napětí na svorkách nízkého napětí u transformátorů při změnách výkonu od chodu naprázdno do jmenovitého zatížení transformátorů. Účiník se předpokládá konstantní. V teoretické části jsem již nastínil, jak bychom měli postupovat při řešení tohoto příkladu. Výsledky jsem se snažil shrnout do jednoduché tabulky a doplnil ji grafy, které vystižně popisují výsledek našeho hledání.
|
host ::
RSS.